O tradicích

Řecko je země, která si zakládá na tradicích a bohaté kulturní minulosti. Je to také země, ve které se více než 90% obyvatelstva hlásí k pravoslavné církvi. Obojí ovlivňuje i pojetí výročních obřadů a svátků v Řecku. Většina svátků je spojena s pravoslavným kalendářem a jmény svatých, řada z nich se slaví už od byzantských dob, některé tradice ale jdou ještě dále, až do starověkého Řecka.

Dalo by se říct, že v průběhu roku Řekové v podstatě žijí od jednoho svátku ke druhému. Těší se na ně, mluví o nich dlouho předem, připravují se na ně a potom, po svátečních dnech prožitých v rodinném kruhu, nebo dokonce v „kruhu“ celé vesnice, za tanců, her a hlavně s dobrým jídlem a pitím, na ně ještě dlouho vzpomínají. Mnoho zvyků se také váže k přírodě, která jim pomáhá načerpat nové síly. Nejmladší generace ve velkých městech, především v Athénách a Soluni už možná není s tradicemi svázána tak pevně, ale každý má své příbuzné na vesnici, kam vyjíždí z měst.

Některé řecké zvyky jsou obdobné jako u nás, ať už proto, že vyvěrají ze společné křesťanské tradice (jako jsou Vánoce a Velikonoce) nebo z pravidelného běhu přírody, např. 1. máj, ale mnohdy jsou slaveny jiným způsobem, na jednotlivé sváteční dny je kladen rozdílný důraz, popř. existují řecké tradice, které jsou nám úplně cizí, ze kterých na nás dýchá tajemno až východní mystika. Každopádně možnost prožít rok v Řecku a sledovat zvyky, obyčeje a tradice v průběhu roku je nezapomenutelná zkušenost.